Bedřich Feigl (6. 3. 1885 Praha - 19. 12. 1965 Londýn)
Českoněmecký malíř a grafik. Narodil se v bývalé židovské čtvrti Josefov. Jeho otcem byl advokát, rodem z převážně českého pražského předměstí, který se do Josefova přestěhoval v roce 1881. Feiglova matka tam prožila dětství ještě v době před zrovnoprávněním Židů. Její vzpomínky a vyprávění pravděpodobně Feigla inspirovaly k vytvoření řady prací s motivem pražského ghetta. Sám autor ve svém dětství čtvrť ještě zažil v původní podobě. Bylo to místo plné křivolakých uliček, úzkých průchodů, bizarních na sebe nalepených a různě propletených domů nestejné velikosti a různých stavebních slohů. Území bez kanalizace, při velké vodě zčásti zatopené nedaleko protékající řekou Vltavou. Oblast kde nebyly žádné parky, stromy, kam si slunce jen obtížně razilo cestu skrze hradbu domů.
Koncem 19. století se místo bývalého ghetta stalo domovem nejchudších vrstev obyvatelstva města, centrem prostituce a nevěstinců, různých laciných lokálů, úkrytem lidí bez respektu k zákonu. Místo, které se stalo inspirací řady spisovatelů, výtvarníků a básníků, jako např. pro Gustava Meyerinka nebo Hugo Steinera-Prag.
Feigl v letech 1904-1905 studoval na české části pražské Akademie, která byla v té době velmi konzervativní. Roku 1905 byl z Akademie vyloučen. Stalo se tak po pražské výstavě Edwarda Muncha, která měla veliký vliv na řadu studentů školy. Feigl přišel na přednášku se zvoncem a ve stylu nádražního zřízence za pokřiku "van Gogh – Gauguin – Munch – vystupovat!“ postupně otevřel dveře všech ateliérů. Společně s ním byl ze školy vyloučen jeho spolužák, malíř Bohumil Kubišta.
Roku 1906 Feigl vyrazil na cestu za uměním po Evropě. Mimo jiné navštívil Berlín a Maxe Liebermanna, jehož malba mu byla velmi blízká, v Hagenu studoval práce van Gogha, Gauguina a Daumiera, v Amsterdamu Rembrandta. Navštívil rodiště van Gogha a posléze Paříž, kde se seznámil především s díly Matisse a Cézanna.
Roku 1907 se vrátil do Prahy a začal se pravidelně scházet se svými bývalými spolužáky v kavárně Union. Po řadě diskusí, ve kterých hrál Feigl důležitou roli, zde padlo rozhodnutí uspořádat společnou výstavu pod názvem Osma a u ještě studujících rezignovat na další studium na zkostnatělé Akademii. Výstava byla zahájena 18. dubna 1907 a s výjimkou pochvalné recenze Maxe Broda byla jinými kritiky odsouzena. Vznikla tak první moderní umělecká skupina v Čechách, kterou založili společně Češi, Židé a Němci.
Roku 1910 se Feigl oženil a přestěhoval do Berlína, kde žil se svou ženou až do nástupu nacismu. Účastnil se tam několika výstav spolku ''Neue Sezesion'' a spolupracoval s galeristy J. B. Neumannem, Fritzem Gurlittem, Ferdinandem Möllerem, galerií Nierendorf a Paul Cassirerem. Roku 1917 byl povolán do rakousko-uherské armády; sloužil ve Vídní, kde založil společně s Carry Hauserem a Friedou Salvendy skupinu ''Die Bewegung''.
Po válce hodně cestoval. Navštívil Chorvatsko, Francii, Itálii, Egypt, Libyi. Koncem roku 1932 odjel do Palestiny, většinu času strávil v Jeruzalémě, navštívil Haifu a Tiberiadu. Na jaře roku 1933 se vrací a poté stěhuje zpět do Prahy, kde měl v roce 1932 velkou retrospektivní výstavu v galerii svého bratra Huga, významného galeristy. Po německé okupaci Československa v březnu 1939 se snažili se ženou dostat do Anglie, v Německu však byli zadrženi a internováni v koncentračním táboře ve Vestfálsku. Díky intervenci Oskara Kokoschky, s kterým se Feigl v Praze přátelsky stýkal, se za pomoci Artist´s Refugee Committee a britského konzulátu nakonec manželé na konci dubna 1939 do Londýna dostali. Tam také Feigl 17. prosince 1965 zemřel.
Ze šesti sourozenců Feiglových byli tři nacisty zavražděni. Bratr Karel se ženou a dcerou a dvě svobodné sestry Irene a Kamila byli deportováni do Terezína a odtud v roce 1942 do Rigy, kde byli ihned zavražděni. Mladšímu bratrovi Hugovi, významnému galeristovi, se podařilo se ženou několik dnů před německou okupací uprchnout do Paříže a potom do New Yorku. Jejich dcera se s jedním z dětských transportů Nicholase Wintona dostala do Anglie. Nejmladšího bratra Arnošta, nadaného básníka a spisovatele, který patřil do okruhu pražských expresionistických literátů z okruhu kavárny Arco, zachránilo jeho manželství s rasově čistou ženou. Z kdysi početné rodiny nezůstal nikdo. Dcera bratra Huga, Marion, zemřela bezdětná v roce 2018 v New Yorku. Friedrich a Arnošt děti neměli.
