LA CADUTA DI GERICO AZIONE SACRA DA CANTARSI NELLA CHIESA DI S. FRANCESCO Del Sacro Ordine Militare de´Crocigeri colla Stella rossa in Praga presso al Ponte il Giorno DEL VENERDI SANCTO All´undeci ora di Mattina. Der Untergang der Stadt Jericho, ein geistliches Drama, welches In der Kirchen des heil. Franciscus des Ritterlichen Creutz=Ordens mit dem rothen Stern zu Prag nächst der Brücke Am Heiligen Charfreytag Vormittag um II. Uhr wird aufgeführet werden.
Komentář:
BCBT 00356
Italský text tištěný antikvou, německý švabachem, italsko-německý předtitul, na jeho rubu titulní list v italštině, na líci druhého listu v němčině, plné iniciály ve výši 1-3 řádků, versálky ve výši 1 řádku, na foliu C2b a C3a při spodním okraji typografické ozdůbky. Autorem textu je Giovanni Claudio Pasquini a hudbu složil Adolfo Hasse.
Dobová pap. obálka ze zeleného papíru zdobeného tlačeným, částečně zlaceným, rostlinným reliéfem. Obálka místy zašpiněná a odřená, zlacení místy vybledlé, knižní blok zčásti rozvolněný, při spodním okraji u hřbety světlé mapy od vlhkosti, oslí uši.
Giovanni Claudio Pasquini (1695 Siena - 1763 Siena) byl italský básník a libretista. Sloužil u dvora císaře Karla VI. ve Vídni, nejprve jako učitel italštiny Marie Terezie, roku 1733 se stal dvorním básníkem. Po smrti Karla VI. působil na habsburských dvorech v Mannheimu a v Drážďanech, roku 1749 se vrátil do Sieny. Napsal řadu libret pro různé opery, včetně Caldarovy "I disinganatti".
Johann Adolf Hasse (24.3. 1699 Bergedorf - 16.12. 1783 Benátky), německo-italský zpěvák a hudební skladatel, mimo jiné studoval u Alessandra Scarlattiho v Neapoli, saským kurfiřtem Friedrichem Augustem I. byl jmenován kapelníkem drážďanské opery, je autorem více než 60 oper a řady kantát, oratorií a dalších skladeb, poslední operu napsal roku 1771 na objednávku císařovny Marie Terezie. Ve své době patřil k nejúspěšnějším skladatelům a udržoval kontakty s J. S. Bachem a W. A. Mozartem, se kterými ho pojila vzájemná úcta. Roku 1771 vážně onemocněl a přestěhoval se do Benátek a navzdory veliké proslulosti, která ho provázela takřka celým životem zemřel ve veliké bídě a zcela zapomenut.
BCBT 00356
Italský text tištěný antikvou, německý švabachem, italsko-německý předtitul, na jeho rubu titulní list v italštině, na líci druhého listu v němčině, plné iniciály ve výši 1-3 řádků, versálky ve výši 1 řádku, na foliu C2b a C3a při spodním okraji typografické ozdůbky. Autorem textu je Giovanni Claudio Pasquini a hudbu složil Adolfo Hasse.
Dobová pap. obálka ze zeleného papíru zdobeného tlačeným, částečně zlaceným, rostlinným reliéfem. Obálka místy zašpiněná a odřená, zlacení místy vybledlé, knižní blok zčásti rozvolněný, při spodním okraji u hřbety světlé mapy od vlhkosti, oslí uši.
Giovanni Claudio Pasquini (1695 Siena - 1763 Siena) byl italský básník a libretista. Sloužil u dvora císaře Karla VI. ve Vídni, nejprve jako učitel italštiny Marie Terezie, roku 1733 se stal dvorním básníkem. Po smrti Karla VI. působil na habsburských dvorech v Mannheimu a v Drážďanech, roku 1749 se vrátil do Sieny. Napsal řadu libret pro různé opery, včetně Caldarovy "I disinganatti".
Johann Adolf Hasse (24.3. 1699 Bergedorf - 16.12. 1783 Benátky), německo-italský zpěvák a hudební skladatel, mimo jiné studoval u Alessandra Scarlattiho v Neapoli, saským kurfiřtem Friedrichem Augustem I. byl jmenován kapelníkem drážďanské opery, je autorem více než 60 oper a řady kantát, oratorií a dalších skladeb, poslední operu napsal roku 1771 na objednávku císařovny Marie Terezie. Ve své době patřil k nejúspěšnějším skladatelům a udržoval kontakty s J. S. Bachem a W. A. Mozartem, se kterými ho pojila vzájemná úcta. Roku 1771 vážně onemocněl a přestěhoval se do Benátek a navzdory veliké proslulosti, která ho provázela takřka celým životem zemřel ve veliké bídě a zcela zapomenut.
