Kirchen= und Reformations= Historie/ Des Käyserl. Freyen Weltlichen Stiffts Quedlinburg/ Oder von dessen Fundation, Abbatischen/ Pröbstinen/ Decanissen/ Canonissen/ Clöstern/ Kirchen/ Schulen/ Hospitälern/ Epitaphiis, und einigen Müntzen/ Item/ dessen Zustand/ vor und nach der Reformation, Lehrern und Predigern/ Colloquiis, Synodis, Religions-motibus und vielen andern Antiquitäten/ Aus unterschiedenen Archiven bewährten Diplomatibus und glaubwürdigen Historicis mit Fleiss zusammen getragen von ....

Dvoubarevně tištěný titulní list, gotika, latinský text antikvou, paginace uprostřed horního okraje mezi sluníčky, od textu oddělená jednoduchou linkou, pásové vlysy rostlinného dekoru, vstupní s nebeskou korunou mezi dvěma putti zalomená do výše deseti řádků, vstupní konturová iniciála na pozadí krajiny s lidskou postavou a kostelem, v textu tučně tištěné versálky a iniciály propletené úponky ve výši 3-5 řádků. Ve front. a v textu 7 celostr. dřevořezů (z toho dva rozkládací, na prvním z nich vyobrazení mincí a medailí se vztahem ke klášteru v Quedlinburgu) a 7 mědirytin (2 rozkládací, na jedné pohled na město Quedlinburg, na druhé vyobrazení pečetí abatyší kláštera). Na většině dřevořezů a mědirytin vyobrazení abatyší, jejich náhrobků a pečetí. V textu třináct genealogických tabulí (z toho dvě rozkládací) saského královského rodu Otonů, ze kterého pocházelo pět prvních abatyší, hraběcího rodu Stolbergů, ze kterého pocházela první evangelická abatyše kláštera a dalších saských vládnoucích rodů, ze kterých pocházely další abatyše. Za stranou 300 základního textu na 105 samostatně číslovaných stranách přílohy se vztahem ke klášteru. - Dobová kartonová vazba s koženým hřbetem a nárožnicemi, ve hřbetu pět vazů, ve druhém poli tlačený a zlacený název, v ostatních polích tlačený a zlacený ornament. Vazba ohmataná, první vaz natržený, při horním okraji hřbetu mírně naprasklé. Na tit. listu razítko a na jeho líci nalepené ex libris zednářské lóže "Zu den drei Weltkugeln".

Klášter v Quedlinburgu patří mezi "otonské kláštery", byl založen roku 936 královnou vdovou Matyldou z Ringelheimu a jejím synem Ottou I. Velikým. První abatyší kláštera se stala Matylda a po ní několik dcer z dynastie Otonů. Byl zde také pohřben Jindřich Ptáčník a klášter sám existoval jako samostatný německý stát až do roku 1803. Roku 1539 se stal klášter významným střediskem protestantismu v jehož čele stály nadále ženy s titulem abatyše, poslední abatyší byla Žofie Albertina Švédská. Roku 1938 klášter zabavil Himmler a zřídil v něm svatyni SS.