Der Römischen Kayser: auch zu Hungarn und Böhaimb, etc. Königl: Mayestät JOSEPHI Deß Ersten. Ertz=Herzogens zu Oesterreich, Unsers Allergnädigsten Herzens. Neue Peinliche Hals=Gerichts=Ordnung, vor das Königreich Böhaimb, Marggraffthumb Mähren, und Hertzogthumb Schlesien. Anno M. DCC. VIII. Verlegt Crafft Kayserlichen Allergnädigsten Privilegij durch Caspar Johann Kupetz von Billenberg.
BCBT 10299.
Tištěno švabachem, latinská slova antikvou, živá záhlaví od sazby oddělená jednoduchou linkou, plné iniciály propetené úponky ve výši 3-4 řádků, plné iniciály na rostlinném pozadí ve výši 5-7 řádků, pásové vlysy, pásové lišty z ornamentů, viněty. - Chybí front. (mědirytina s vyobrazením Spravedlnosti na trůnu pod baldachýnem).
+ přívazek: Weingarten, Johann Jacob von: "CODEX FERDINANDEO-LEOPOLDINUS. Worinnen Alle durch funfftzig Jahr mit grosser Mühe und Unkosten gesammelt = und von Anno 1600. bis auffs 1701. allergnädigist ergangene respective Kayserl: Declaratorien/ Rescripten/ Kayser=und Königliche/ Statthalterische/ auch von hohen Obrigkeiten emanirte Patenten/ und Decreten/ etwelche Extracten der Landtäg=Schlüssen/ Königl: Instructiones, Privilegia, Landes=Ordnungen/ Erb=Vereinigungen mit der CronBöheimb/ und Novellen de Anno 1640, vollständig/ emige aber remissive auff vorhero aussgangenen Büchern sich beziehend/ das Erb=Königreich Böhmen/ Ertz=Hertzogthumb Oesterreich/ Marggraffthumb Mähren/ und Hertzogthümber Ober = und Nieder = Schlesien/ Publica, Politica, Militaria, auch das Justitz=Weesen in civilibus & criminalibus betreffende Sachen enthalten/ und zu finden seynd. Vnd dieses alles secundum seriem annorum & mensium cum suo Indice pro utilitate publica gefertiget: Von Der Römis: Kayserl: auch zu Hungarn und Böheimb Königlichen Majestät Appellations=Rath und Teütschen Secretario allda Joanne Jacobo Equire de & in Weingarten".
Prag, Carl Ferdinand Arnolt von Dobroslawina, 1701. [VI]-401-[XXXVI] str.
(BCBT 03020 eviduje pouze variantní vydání s textovými odchylkami na tit. listu; Knihopis 16937a; Zíbrt II,709)
Tištěno frakturou, latinský text antikvou, uprostřed horního okraje stran arabská paginace stran v obrácených kulatých závorkách mezi drobnými rostlinnými ozdůbkami, plné iniciály propletené úponky zalomené do výše 3 řádků, plné iniciály propletené úponky zalomené do výše 6 řádků, konturová iniciála na otrnamentálním pozadí zalomená do výše 8 řádků, vstupní pásový vlys z drobného rostlinného ornamentu, sazba ve dvou sloupcích.
Dobová pergamenová vazba, při horním okraji hřbetu hnědým perem napsané názvy (zčásti setřené), barvené ořízky. Vazba zašpiněná a na několika místech drobné hnědé skvrnky. Na předním přídeští nalepeno ex libris Jana Karasa, na tit. listu prvého i druhého díla jeho, zčásti setřené, razítko. Na několika listech drobné světle hnědé skvrnky.
Johann Jacob rytíř Weingarten (1629 Chomutov - 1701 Praha), vystudoval filosofii a práva na pražské universitě, roku 1678 byl jmenován sekretářem apelační komory pro německé expedice a roku 1681 byl povýšen do rytířského stavu, od roku 1689 titulárním královským apelačním radou a roku 1693 byl císařem Leopoldem ustanoven skutečným radou při apelacích na lavici rytířské.
Jan Kapras (17.1. 1880 Brno - 13.5. 1947 Nový Bydžov) historik, právník a politik. Od roku 1912 člen "Královské učené společnosti", od roku 1913 dopisující člen "České akademie", v letech 1936-39 předseda "Národní rady československé" a v letech 1920-21 a 1937-8 děkan Právnické fakulty UK. Od 1.12. 1938 do 19.1. 1942 byl ministrem školství a národní osvěty zcela oddaný generálu Eliášovi a jeho snaze o maření a oddalování různých tlaků nacistické okupační zprávy. Zasílal protesty říšskému protektorovi, podával intervence za propuštěný vysoškolských studentů a roku 1941 se mu podařilo odvrátit chystané zavření středních škol. Několikrát byl vyslýchán gestapem a pro své pevné postoje a zednářskou minulost se stal nepřijatelným pro německé okupační úřady a na přímý zásah Frankův nebyl již do nové vlády jmenován. Vzdal se všech funkcí a úřadů a odstěhoval se do Řehot, rodné vsi svého otce u Nového Bydžova. Až do konce války byl ve spojení s odbojem, který též finančně podporoval. Roku 1947 byl postaven před Národní soud, který ho pro evidentní důkazy o jeho postojích a spojení s odbojem neshledal vinným v žádném bodě obžaloby. Krátce nato těžce nemocný zemřel, což ho uchránilo před komunisty, pro které byl stejně nepřijatelný jako pro nacisty.