Magazin zur Geschichte der Jesuiten. Erstes bis Drittes Heft. (Komplet).

Holzmann-Bohatta 3368; Wolfstieg 23411..

Tištěno švabachem, latinský a francouzský text antikvou, živá záhlaví (ve druhé a třetí části od sazby oddělená jednoduchou linkou), tištěné poznámky po stranách i pod čarou, dvojité mizící linky, ozdobné tyče, jednoduché i mizící linky, plné tučně tištěné iniciály ve výši 1-2 řádků, titulní listy jednotlivých části modře tištěné.

Dobová vazba s kartonovými deskami potaženými mramorovaným papírem, ve hřbetu kožený štítek s tlačeným a zlaceným názvem s datací tisku, přes spodní okraj hřbetu přelepen starý papírový knihovnický štítek s číslem, stříkané ořízky. Na titulním listu staré razítko zednářské lóže "Loge zu den drei Weltkugeln". Na předním přídeští nalepeno ex libris Gustava Partheye. Na několika listech při spodním vnějším okraji oslí

Friedrich Konstantin Parthey (27.10. 1798 Berlín - 2.4. 1872 Řím), významný německý filolog a historik umění, od roku 1857 člen Pruské akademie věd. Mimo jiné autor zásadního soupisu grafických prací Václava Hollara, který vyšel poprvé tiskem roku 1853. Jeho matka byla nejstarší dcerou spisovatele, kritika a knihkupce Friedricha Nicolaie, který založil "Nicolaische Buchhandlung" v Berlíně, a které Parthey později převzal.

Carl Christian André (20.3. 1763 Hildburghausen - 19.7. 1832 Stuttgart) organizátor hospodářského života, přírodovědec, pedagog, vydavatel, redaktor a znalec vína. V letech 1779-1782 studoval na universitě v Jeně práva, pedagogiku a hudbu. V té době se stal členem zednářské lóže v Jeně, ze které později vystoupil. Od roku 1794 neúspěšně usiloval o přesídlení do Čech, proti jeho příchodu však úspěšně protestovala pražská konsistoř a pražský arcibiskup. Moravské gubernium však námitek nemělo, a tak roku 1798 přesídlil do Brna, kde do roku 1810 působil jako ředitel luteránské školy. V Brně se opět stal členem zednářské lóže. Jeho činnost zásadně ovlivnila život rozvoj duchovního, hospodářského a vědeckého života na Moravě. Roku 1799 stál u zrodu brněnského soukromého rosenkruciánského kroužku "Freunde der Natur und Vaterslandkunde", později se kroužek spojil s "Moravskou zemědělskou společností" pod názvem "Moravská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy" (překlad německého názvu). Od roku 1803 usiloval o otevření Františkova muzea (dnešního Moravského zemského muzea) v Brně, což se roku 1820 podařilo. Muzeu věnoval svoji sbírku minerálů, mincí, modelů strojů a mineralogickou literaturu. Mimo jiné se také zabýval znaky dědičnosti, metodami umělého výběru a stal se předchůdcem Mendlovy genetické teorie. Pod tlakem censury se musel roku 1820 vzdát svého místa sekretáře "Moravské společnosti ..." a v září roku 1821 se přestěhoval do Stuttgartu, kde se stal dvorským hospodářským radou a začal zde vydávat časopis "Hesperus", ve kterém kritizoval poměry v Rakousko-uherské monarchii, zastal se v Praze šikanovaného B. Bolzana, přivítal polské povstání roku 1831,.... Časopis se nesměl do monarchie dovážet. Na jeho počest nazval šlechtitel vína ing. Horák svoji nově vyšlechtěnou odrůdu vína v roce 1960 "André".

V nabízené anonymně vydané práci autor mimo jiné píše o vztahu jesuitů k zednářům, zabývá se různými znaky, emblémy i tajnými znameními, které souvisí s jesuity a také v práci popisuje pronásledování iluminátů v Bavorsku..