CZ EN

Knihy - detail knihy

 - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.

 - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.  - Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.

Vložit do košíku

Konvolut autografů všech českých králů z rodu Habsburků (vyjma Matyáše), dvou následníků, kteří se trůnu nedočkali, a Fridricha Falckého.

ID: 22352
Místo vydání:
Nakladatel / tiskař:
Rok:
Vydání:
Formát:
Počet svazků:
Počet stran:
Vazba:
Komentář: 1) FERDINAND I. (1503-1564), král český od r. 1526. Rukopis psaný německy černým perem, na líci prvého listu Ferdinandův podpis, pod ním text, na rubu podpisy dvorských úředníků, líc druhého listu čistý, na rubu datace "23. feb. J. 1562" a krátký text, smazaný otisk pečetě.
2) MAXMILIÁN II. (1527-1576), korunován na krále českého r. 1562. Rukopis psaný německy černým perem po líci listu 373 x 540 mm, adresovaný Juliu, biskupovi ve Würzburgu, a Georgu Ernstu hraběti z Hennebergu, datovaný ve Vídni 24.11.1572, vlevo dole Maxmiliánův podpis, uprostřed dole suchá pečeť. Vlevo dole podpis V. S. Vieheuser D., vpravo dole A. (Andreas) Erstenberger (sekretář arcibiskupa v Mohuči).
3) RUDOLF II. (1552-1612), králem českým 1575-1611. Německy psaný dopis černým perem po líci listu 280 x 415 mm, adresovaný Albrechtu von Globen na Pachlovicích a Adamu von Zedtwiz na Keubergu, datovaný v Praze 1.11.1596, vlevo dole podepsaný, uprostřed dole suchá pečeť.
4) FRIDRICH FALCKÝ (1596-1632), "zimní král" český 1619-1620. Fragment dopisu psaného německy o rozměru 170 x 218 mm, datovaný 2. srpna 1629, vpravo dole podepsaný a vlevo dole opatřený suchou pečetí. + Bavorský kurfiřt Maximilian I. (1573-1651): německy psaný dopis černým inkoustem po obou stranách listu 315 x 205 mm, na konci datovaný 7.3.1628 a podepsaný. + Saský kurfiřt Johann Georg (1611-1656): německy psaný dopis černým inkoustem na líci dvoulistu 310 x 180 mm, na rubu druhého listu zbytek pečetě a jméno adresáta Octavia Piccolomini Arragony s uvedením jeho titulů, vpravo dole podpis. Dopis je datovaný 5.10.1651 v Drážďanech a kurfiřt v něm děkuje za dva koně. O. Piccolomini Arragona (1599 Florencie – 1656 Vídeň), italský generál sloužící Svaté říši římské v hodnosti polního maršála, velitel tělesné stráže vévody Albrechta z Valdštejna.
5) FERDINAND II. (1578-1637), král český 1617-1619 a 1620-1627. Německy psaný dopis černým inkoustem po líci listu 312 x 200 mm adresovaný Adamovi, opatu kláštera Neuperg, podepsaný vlevo dole, při spodním levém okraji spolupodepsán hrabě Verdenberg, na rubu suchá pečeť a jméno adresáta.
6) FERDINAND III. (1608-1657), král český 1627-1656. Dopis psaný česky černým inkoustem na prvých dvou stranách dvoulistu 310 x 205 mm, datovaný ve Vídni 15.9.1649, na konci vlevo podpis, dole při levém okraji podpis Jiřího hraběte z Martinic; na rubu druhého listu suchá pečeť a adresáti dopisu: nejvyšším úředníkům, soudcům, místodržícímu, tajným i jiným radům a komorníkům, datace 18.10.1649. V dopise se píše o zastavení exekucí z důvodu zadržení finančních prostředků ze strany některých vojenských činitelů.
7) LEOPOLD I. (1640-1705), král český 1656-1705. Německy psaný dopis adresovaný Moravskému královskému tribunálu na dvoulistu 307 x 250 mm, datovaný 21.3.1690 ve Vídni, na rubu prvního listu podepsaný, při spodním okraji stvrzený podpisem Karla Maxmiliána hraběte z Thurnu, na rubu druhého listu adresa a suchá pečeť. Panovník v listu upozorňuje, že Pavel hrabě z Morzinu složil panovníkovi povinnou holdovací povinnost a poroučí tribunálu, aby to vzal na vědomí. + Latinsky psaný rukopis na listu 440 x 595 mm, datovaný 4.5.1692 v Laxemburgu, na konci vlevo dole podpis Leopoldův, po stranách při dolním okraji dva stvrzující podpisy císařských úředníků, uprostřed dole suchá pečeť; na rubu latinský rukopis Francisca Cattanea s jeho malovaným znakem datovaný v srpnu 1692.
8) JOSEF I. (1678-1711), král český 1705-1711. Německy psaný dopis černým perem po obou stranách dvou listů 317 x 219 mm, na konci vlevo dole podpis Josefův, při spodním okraji dva stvrzující podpisy, prvý Friedricha Carla hraběte Schönborna. Dopis je adresovaný Johannu Filipovi (Felixovi?) hraběti ze Stadionu, pánu na Mossbeuernu a Warthausenu ve Švábsku a gautovi na Godenschloss a Neumarkt v Čechách. Adresa psaná na přeloženém listu papíru, který je opatřen suchou pečetí. Stadionové byli jihoněmecký panský rod ze Švábska a později rod hraběcí. Ve 14. století se rozdělili na alsaskou a švábskou větev; koncem 17. století přišel do Čech příslušník alsaské větve Jan Filip, který od dědiců Lamingera z Albenreutu zakoupil Chodov, Kout na Šumavě, Všeruby a několik dalších statků. Jeho dva synové Bedřich a Filip založili dvě rodové linie: von Warthausen a von Thannhausen, první sídlila v Trhanově, druhé v Koutech na Šumavě. Rod na počátku 18. století povýšili do stavu říšských hrabat.
9) KAREL VI. (1685-1740), král český 1711-1740. Císařské privilegium pro Johanna Nepomuka Birkharda (Pürkharda) ze Štýrského Hradce, psané latinsky po jedné straně pergamenu 455 x 610 mm, vlevo dole datované 12.9.1739 ve Štýrském Hradci a císařem podepsané. + Císařské privilegium psané latinsky perem po jedné straně straně přeloženého listu 300 x 445 mm pro Antonína Haugvice, vlevo dole datované 2.5.1736 a císařem podepsané, uprostřed dole suchá pečeť. + Tištěný cirkulář v českém jazyce, kterým se zakazuje oběh všech cizozemských mincí v Markrabství moravském, opatřený podpisem císaře, Ferdinanda hraběte Kinského a suchou pečetí. Tištěno gotikou, latinská slova antikvou, vstupní pásový vlys s císařskou orlicí zakomponovanou do stylizovaného rostlinného dekoru, dva listy textu, tři s vyobrazením mincí, které budou zapovězené. Dáno k tisku ve Vídni 28.3.1732. + Elisabeth Christine von Braunschweig (1691-1750), od r. 1708 manželka Karla VI., matka Marie Terezie: dopis psaný německy černým perem po jedné straně listu 335 x 220 mm, datovaný 6.2.1737 a vpravo dole podepsaný. Poděkování za přání k Novému roku nejmenované hraběnce.
10) MARIE TEREZIE (1717-1780), královna česká 1740-1780. Kondolenční list Amálii hraběnce Fuchs von Limbach psaný německy po jedné straně smutečně orámovaného dvoulistu 230 x 185 mm, datovaný 29.11.1769, vlevo dole podpis. Obálka s adresou a smuteční pečetí dochována. + Rukopis psaný německy perem po třech stranách přeloženého listu 365 x 465 mm, adresovaný moravské dvorské radě v Brně, datovaný 7.2.1762 a panovnicí podepsaný, pod datem suchá pečeť.
11) JOSEF II. (1780-1790), král český 1780-1790. Dopis psaný německy černým perem oboustranně na dvou listech 240 x 190 mm, adresovaný hraběti Kolovratovi a datovaný 9.2.1790, tj. jedenáct dnů před Josefovou smrtí. + Diplom psaný na pergamenu 455 x 570 mm, kterým císař Josef II. jmenuje rytířem menšího kříže řádu sv. Štěpána Petra Víta hraběte z Morzinů, komořího a tajného rady. Psáno latinsky, zlacené záhlaví, datováno 5.11.1771 ve Vídni, podpis císařův vlevo pod textem, vpravo dole podpisy Františka hraběte Esterházyho a Josefa hraběte Keglevuse, uprostřed dole velká suchá císařská pečeť. + Cirkulář na dvou listech 420 x 275 mm; na líci prvého mědirytina s universálním textem titulů panovníka olemovaná rámem z ornamentů a císařskou orlicí dlící uprostřed horního rámu, pod horním okrajem rámu panovníkovo jméno, při spodním okraji perem vepsaný adresát, přednosta dvorské komory v Praze, na rubu černým perem německý rukopis týkající se finančních záležitostí. Na líci druhého listu podpis císařův a datace 13.5.?, uprostřed suchá císařská pečeť, při spodním okraji podpisy z příkazu panovníka stvrzující listinu.
12) LEOPOLD II. (1747-1792), král český 1790-1792. Kondolence hraběti Kolovratovi psaná německy černým perem na dvoulistu 230 x 185 mm, podepsaná a datovaná 11.5.1790.
13) FRANTIŠEK I. (1768-1835), král český 1792-1835. Cirkulář na dvou listech 420 x 275 mm. Na líci prvého mědirytina s universálním textem titulů panovníka olemovaná ornamentálním rámem a s císařskou orlicí dlící uprostřed horního rámu, pod jeho horním okrajem panovníkovo jméno, na rubu německý rukopis černým perem datovaný ve Vídni 23.4.1823. Na líci druhého listu při horním okraji podpis panovníka a pod ním suchá císařská pečeť, při spodním okraji podpisy dvorských úředníků z příkazu panovníka stvrzujících listinu. + "Articuli dietatis" z r. 1792: tit. list psaný latinsky černým perem, 12 listů latinsky oboustranně potištěných, na rubu posledního listu podpis panovníkův, suchá císařská pečeť a podpisy dvorských úředníků stvrzujících artikule. Dobová vazba z hnědé hověziny s tlačeným rámem z rostlinného ornamentu na obou deskách.
14) FERDINAND I. "DOBROTIVÝ" (1793-1875), král český 1836-1848. Tištěný cirkulář z r. 1841, 14 listů, dobová plátěná vazba, na konci podpis císařův perem, pod ním císařská suchá pečeť a vpravo dole podpisy dvorských úředníků stvrzujících text. + List 365 x 460 mm datovaný ve Vídni 20.4.1845 s různými rkp. poznámkami, v prostředním pravém sloupci rkp. Ferdinandův s jeho podpisem z 16.3.1845. + Tři tištěná provolání z r. 1848, dvě v němčině a jedno česky.
15) FRANTIŠEK JOSEF I. (1830-1916), král český 1848-1916. Zpráva psaná německy na první straně dvoulistu 213 x 175 mm, císařem podepsaná uprostřed pod textem. + Zpráva psaná německy na první straně dvoulistu 217 x 142 mm, císařem podepsaná uprostřed pod textem. + Královské poselství zemskému sněmu z 12.9.1871: vícebarevný tisk v ozdobném rámu vydaný nákladem vlastním a tiskem J. Schreibra a spol. v Kolíně. + Dopis psaný latinsky černým perem na první straně dvoulistu 320 x 205 mm, datovaný ve Vídni 31.1.1884, podpis císařův uprostřed dole: gratulace adresovaná arcivévodovi Friedrichovi, vévodovi z Teschen, a jeho ženě Isabele princezně z Croÿ, k narození jejich dcery Natalie Marie Theresie. + Telegram císaři od arcivévody Ferdinanda, podaný 24.4.1871 v 7.00 a přijatý v Schönbrunnu v 7.20; na líci krátké sdělení Ferdinandovo s podpisem, na rubu tužkou podepsaný přípis císařův. + Jmenování Julia Pojmana do rytířského stavu: předtištěný dekret 535 x 725 mm s kaligraficky doplněnými údaji, datovaný 30.11.1908 ve Vídni, vlevo dole podpis císařův, uprostřed dole císařská suchá pečeť, vpravo dole stvrzující podpis kancléře. + Pamětní fotografie k 60. výročí vlády císaře s jeho portrétem. + Dvě fotoreprodukce portrétů císaře a jeho manželky Alžběty Bavorské (Sissi), podle obrazů Arpáda Koppaye zhotovilo nakladatelství R. Lechner (Wilh. Müller) ve Vídni r. 1898. + Smuteční oznámení městské rady na Smíchově z 22.11.1916 o skonu císaře. + Smuteční oznámení v Národní politice. + Pozvánka na smuteční slavnost konanou 4.12.1916 ve velké aule Karolina a pořádanou rektorem a akademickým senátem University Karlo-Ferdinandovy. + "František Josef I.", řeč přednesená na smuteční slavnosti prof. Josefem Pekařem; nákladem Akademického senátu, 14 tištěných stran. + "Allerhöchstes Befehlsschreiben" ministru války ze 17.2.1915; tisk Dr. Rudolf Junk, Vídeň. + Fotoportrét císaře od dvorního fotografa E. Biebera v Berlíně. + Národní politika z 11.9.1898, věnovaná zavraždění císařovny Alžběty. + "Wýjew citů wěrných Čechů na přiwítanou do Prahy nejjasnějších pánů, pánů: Františka Josefa, Ferdinanda Maxmiliana a Karla Ludvíka, arciknížat rakouských, podáno dne 25. září 1847 we jménu měšťanstva pražského od Besedy Měšťanské". Praha, c. k. dworní knihtiskárna synů B. Haase, 1847. + "Hymna národní. (Dle nápěvu Haydnova)". Praha, tisk synové B. Haase, 1854. + Tištěné německo-české sdělení nejvyššího purkrabího hraběte Stadiona o jmenování Františka Josefa místovladařem v Čechách z 5.4.1848. + "Český východ" č. 37 z r. 1896 s úvodním císařovým provoláním určeným "Sněmu Našeho království Českého". + Obálka dopisu s císařskou pečetí.
16) Arcivévoda RUDOLF, korunní princ rakousko-uherský (1858-1889). Tištěná zpráva regimentu datovaná v Praze 23.2.1880 s Rudolfovým podpisem. + List papíru s razítky různých vojenských uskupení s podpisy jejich zástupců, na konci přípis Rudolfův datovaný v Praze 30.1.1883. + Pohlednicová fotografie s vyobrazením Rudolfa a důstojnického sboru 36. infanterie z r. 1878, kterou zhotovil Sigm. Reach v Praze. + Podobizna Rudolfa, kterou dle malby J. Plagemanna zhotovilo nakladatelství L. Scholtze v Pirně po jeho smrti. + Noviny "Politik" č. 31 a 32 z 31.1. a 1.2.1889 s články věnovanými Rudolfově smrti.
17) FRANTIŠEK FERDINAND D´ESTE (1863-1914), následník trůnu. Podpis Ferdinandův z 3.8.1892 na útržku hlavičkového papíru husarského regimentu. + Kabinetní fotoportrét z r. 1909 zhotovený vídeňským atelierem Adéle, Ferdinandem podepsaný a datovaný. + Pohlednice zhotovená po sarajevském atentátu s vyobrazením zavražděného arcivévody a vévodkyně Žofie, Vídeň, Postenverlag Brüder Kohn. + Výstřižky z dobového tisku se vztahem k atentátu.
18) KAREL I. (1887-1922), poslední král český a císař rakouský 1916-1918. Arcivévodou zaslaný „lístek“ jeho osobnímu pobočníkovi Slavi Grossovi, odeslaný poštou z Bíliny 20.12.1905 do Prahy; lístek je z vyhlazené láhvové záklopky, která je přepnutá přes vizitku, do záklopky jsou vlastnoručně vyryta jména arcivévodova a několika důstojníků. + Ústřižky s podpisem arcivévody z jeho dopisů pobočníkovi Grossovi, 2 ks. + Ústřižek z dopisu Grossovi s podpisem arcivévody jeho plukovní přezdívkou "Maličkej". + Šest fotoportrétů arcivévody a rodinných příslušníků.

Konvolut pochází ze sbírky univ. prof. PhDr. PhMr. Eduarda Skarnitzla (1894 Chlumec n. Cidlinou - 1970 Karlovy Vary za léčebného pobytu). Roku 1921 se stal zástupcem přednosty a roku 1931 ředitelem Ústavu pro zkoumání léčiv při Farmakologicko-farmakognostickém ústavu pražské lékařské fakulty. Vypracoval novou koncepci kontroly léčiv, roku 1945 vydal základní publikaci Poslání ústavu pro kontrolu léčiv, jeho vývoj a návrh na jeho vybudování (podle ní vznikl v roce 1952 Státní ústav pro kontrolu léčiv).
Cena: 420000 Kč